Hodnocení možná nebude zcela objektivní. Měl bych ho asi napsat z větším časovým odstupem nebo by to mělo učinit nějaké dítě, protože pro děti byla Olympiáda připravena. Pokud by hodnocení od dětí bylo pozitivní, tak bylo asi vše v pořádku, ale já Olympiádu pozitivně hodnotit nemohu. Těžce hledám správná slova, ale pořád se mi dere na jazyk slovo "znechucení" - znechucení z celkového stavu společnosti, ze stavu ve sportu a dokonce i z působení výpravy pražských plavců.
Láďa Špitálník (Olymp) a Zuzka Součková (SKS) |
Všude bylo slyšet "zlaté Brno". K tomu se mohu jen připojit. Tam jsem byl sice rozčarován z chování většiny účastníků, ale výprava pražských plavců se až na malé výjimky chovala ukázkově. V Ústí se nám sešla skupina, která se nechala strhnout chováním většiny sportovců a vytvořila pro zodpovědné trenéry skoro týdenní peklo. Beru to jako velkou školu a zároveň vlastní pedagogické zklamání. Nikdy dříve jsem nemusel v práci s dětmi používat skoro restriktivní opatření k udržení pořádku. Vždy jsem pracoval na základě vzájemné důvěry a porozumění. Zde jsem si připadal spíše jako vychovatel někde v polepšovně než jako trenér plavání.
Na podobné hodnocení se v podstatě shodlo celé vedení výpravy plavců. Paní Hana Němečková, trenérka a učitelka ve sportovních třídách USK, paní Zuzana Součková, trenérka Slavie i pan Ladislav Špitálník z Olympu, který je jedním z nejúspěšnějších českých trenérů. Ten konstatoval, že za 45 let v plavání se nikdy nesetkal s takovou skupinou, za kterou by se musel tolik stydět. Přes všechna negativa, co v úvodu píšu, patřila stále skupina plavců k těm nejslušnějším. S plavci Motorletu skoro žádný problém nebyl, ale šlo o menší děti. Já si navíc vždy připomínám slova jedné známé české pedagožky: "Pokud nadáváme na chování dětí, musíme si vždy uvědomit, že děti jsou pouze výplodem společnosti, kterou jsme stvořili." McDonald a Coca Colu, které se zdály skoro jediným zájmem a přáním dětí, si děti sami nevytvořily. Pouze přijímají to, co jim společnost nabízí.
1.den - úterý 19.6.2007
Cesta autobusem z nádraží Holešovice proběhla bez problémů. Autobus nás dopravil až do základní školy Elišky Krásnohorské, která se stala na týden naším útočištěm. Děti bydlely ve dvou třídách, odděleně chlapci a dívky. Spaly v nafasovaných spacácích, na karimatkách. To byl první velký problém, protože udržet v klidu celou třídu rozdováděných kluků je mnohem těžší než pokud je dáte do menších pokojů, jak tomu bylo v Brně. V celé škole bylo ubytováno asi 350 pražských sportovců. Trenéři měli vlastní třídy. Jídlo bylo zajištěné v místní školní jídelně, která udělala stejně jako personál školy maximum a velice dobře se o nás starala. Jídlo bylo na vysoké úrovni.
atmosféra v ústecké hokejové hale při zahájení |
Po prvním obědě jsme se vydali na trénink na bazén, kam jsme se dopravovali trolejbusem. Naštěstí jsme nemuseli přestupovat jako většina krajů a cesta nám trvala pouze 20 minut. Oproti Brnu, kde byla doprava řešena zvláštními kyvadlovými linkami, zde byl trochu větší problém. Ale pro naši výpravu to nebylo zas až tak špatné díky poloze školy. Večer nás čekalo slavnostní zahájení na zimním stadionu. Zahájení byla jedna z mála věcí, která se povedla výrazně lépe než v Brně. Děti byly celou dobu na místě a seděly na sedačkách, takže bylo snadné je uhlídat. Stále znělo, že je zde vše děláno pro děti. Ale stejně jako v Brně mám pocit, že program nepřipravoval nikdo, kdo by s dětmi pracoval. Vše bylo zdlouhavé a děti se po chvilce nudily. Návrat proběhl přistaveným autobusem.
První noc jsme poznali, jak to bude ve škole v noci vypadat celý týden. Na našem trenérském pokoji spalo 9 trenérů, ale v noci jsme tam byli většinou jen dva. Oba z plavání. Ostatní se vraceli většinou až ráno. Zvláště kolektivní sporty rozpoutaly ve škole doslova peklo. Na nás bylo (spolu s trenéry atletů - tedy stejně jako v Brně) abychom udržovali v budově klid, aby se naši plavci vyspali. Ti se samozřejmě cítili ukřivdění, že ostatní sporty nic dodržovat nemusí.
V dodržování pořádku pomáhala ale i městská policie, přítomná v budově po celou dobu. Příhoda, která se přihodila první den mluví ale za všechno. V týmu baseballu došlo k šikaně a postižený chlapec opustil v noci budovu. Odešel neznámo kam. Klid musel sjednat pan Špitálník. Trenér baseballu v té době ležel na kavalci a četl si noviny. Když za ním ostatní chlapci v noci přišli, trenér se vyjádřil, že už všichni spí a vyřeší se to ráno. Chlapec se naštěstí ráno vrátil. Chování většiny trenérů bylo velmi nezodpovědné. Jako správný vzor pro děti se rozhodně nechovali, spíše jako špatný vzor. Vole,vole za každým slovem.
2. a 3. den - středa, čtvrtek 20. a 21.6.2007
To byly pro nás závodní dny. Vstávali jsme v 6:00 a v 8:00 začínalo rozplavání. Závody byly organizovány plaveckým oddílem Chemička Ústí, vše probíhalo v pořádku a k tomuto nemohu mít námitek. Ráno probíhaly rozplavby, pak rychlý přesun na oběd a odpoledne finále. Plavecky se nám nedařilo podle představ. Čekalo se, že nedopadneme tak dobře jako v Brně, ale mohlo to být lepší. Celkově jsme vybojovali 1 zlatou, 7 stříbrných a 4 bronzové. Bodově bylo hodnoceno ještě umístění do 6. místa. Celkově skončili plavci z Prahy jak v dívkách tak v chlapcích na 7.místě.
Hanka Něměčková (USK) |
Přesto se mnoho plavců zlepšilo oproti Mistrovství republiky, které proběhlo ani ne týden před Olympiádou. Atmosféra v Ústí byla určitě lepší. Předávání některých medailí mělo proběhnout na Mírovém náměstí. Jenže hodina byla stanovena tak, že jsme v tu dobu ještě závodili a nebylo možné se na náměstí dostavit. Hlavním úkolem bylo dopravit děti z bazénu a stihnout výdej večeře, který končil ve 20,30. První den se nás v jednom kloubovém trolejbusu přepravilo pět krajských plaveckých výprav. Spolu s ostatními cestujícími to mohlo být asi 200 lidí.
4.den - pátek 22.6.2007
Podle mého názoru jsme dětem připravili pestrý program. Přesto jsme se moc nezavděčili. Ráno jsme se vydali na zámeček s rozhlednou Větruše, kde bylo přírodní a zrcadlové bludiště a velké hřiště, kde byl rozchod. Po obědě jsme navštívili na přání dětí parkur, florbal a atletiku. Po večeři jsme šli do Olympijského domu na film Piráti z Karibiku 2. Film končil až před desátou hodinou, takže byla trochu posunuta večerka. Hlavní přání dětí, navštívit McDonald, jsme nevyslyšeli. Možná to byla pedagogická chyba, ale všem trenérům se to nějak příčilo.
5.den - sobota 23.6.2007
Dopoledne jsme se vyrazili do ústecké ZOO, která patří k nejlepším v republice. Myslím, že většině dětí se tam líbilo. Po obědě jsme jeli opět na přání dětí na basketbal. Dívky Prahy hrály finále a chlapci o třetí místo. Děti si zakřičely a pěkně se rozdováděly na večer, na slavnostní ukončení, které se konalo na atletické stadionu. Akci považuji za velice nepodařenou. Po nastoupení všech krajů začalo dvouhodinové vyhlašování kolektivních sportů. Na ploše, kde bylo skoro 4000 nudících se dětí, nešlo udržet pořádek. Nastoupení na Olympiádě nebo třeba na Sokolském sletu to ani náhodou nepřipomínalo. Z akce jsme odešli před zakončením.
Celý den jsme řešili podivné bodování soutěží, na které jsme podali jako první stížnost. Nasbírané body dívek nám byly škrtnuty, protože dívky skončily až jako sedmé a neměly se jim započíst body. Mnoho krajů tak mělo nula bodů za celý sport, takže by tam celá výprava byla zcela zbytečná. Po stížnostech dalších sportů a výprav se výsledky několikrát předělávaly a byl v tom pěkný zmatek. Možná, že ještě dojde ke změnám až si všichni překontrolují body. Tato část nebyla taktéž organizátory dobře zvládnuta. Další velký boj jsme svedli s organizátory, aby nám vydali medaile z vyhlašování, které jsme nestihli na Mírovém náměstí. To se nakonec podařilo.
6.den-neděle 24.6.2007
Budíček v 6:45, úklid a čekání na odjezd. Návrat do Prahy v 11:30.
Závěrem zhodnotím Olympiádu jako celek. Akci považuji za vyhozené peníze. Celkový rozpočet musel byl ohromný. Hlavní olympijské myšlenky zde nemohly být vůbec rozvíjeny a jediné, co si děti mohly odvézt, bylo ještě horší chování. Ale jak jsem psal v úvodu, na zhodnocení akce by se organizátoři měli zeptat hlavně dětí, protože pro ně byla pořádána. K zajištění ze strany Magistrátu hl.m. Prahy nemám připomínky. Zvládli akci dobře.