První start plavkyň Motorletu na ME sledoval v Budapešti i trenér Lukáš Stříteský. Nejenom o vynikajícím jedenáctém místě na 50 m prsa Heleny PIKHARTOVÉ se dočtete v jeho podrobném hodnocení.
Velmi pečlivě bylo vystoupení české reprezentace i průběh celého šampionátu sledován na Plaveckém blogu. Z těchto stránek jsme převzali i odkazy na videa, které zachycují i vystoupení plavkyň z Radlic.

Lukáš Stříteský:
Podrobné hodnocení celé akce naleznete v několika článccích na plaveckém blogu včetně hodnocení od reprezentačních trenérů. Já jsem měl možnost vše sledovat často jen z povzdálí a tak se pokusím vše popsat jen tak, jak jsem to vnímal s odstupem.

Trénink mezi MČR a ME

Obě naše holky se po MČR připravovaly společně s Vysokoškolským sportovním centrem, které zajistilo přípravu na bazéně v Podolí a následně v tréninkovém centru v Kopru ve Slovinsku. Bylo to pro nás nejlepší řešení, protože bychom neměli kde trénovat a navíc bych se nemohl holkám časově věnovat tak jako trenéři z centra. Tím bych chtěl poděkovat hlavně Markétě Kaplanové a Jardovi Strnadovi za přípravu holek. Reprezentace nemá na společnou přípravu peníze a tak se plavci připravovali na vlastní pěst. Po příjezdu ze Slovinska pokračoval tréninkový program reprezentačním soustředěním v Podolí. Tam se již sešla kompletní reprezentace, včetně osobních trenérů. K dispozici byly čtyři dráhy a každý reprezentant se mohl připravovat podle svých představ s osobním trenérem. Soustředění trvalo týden a pak se již odjíždělo společně vlakem do Budapešti.

Jak jsme trénovali?

Protože od splnění limitu k termínu ME bylo poměrně dost času, bylo nesnadné určit, jak bude příprava probíhat. Bylo jasné, že se dá mnohem více pokazit, než vylepšit. Po celou sezónu měly holky dobrou formu a měli jsme strach, aby nám forma, zvláště pak vytrvalost vydržela až do srpna. Ideální proto bylo soustředění v Kopru. Holky plavaly s Petrou Chocovou, ale někdy si trénink trochu upravily, takže trénovali tvrdě, ale jen do té míry jak jsou zvyklé po celou sezónu. Kristýny forma neskutečně gradovala a Jarda Strnad mi nadšeně vyprávěl jaké tréninky a časy v Kopru dokázala zaplavat a jak byla často lepší než Petra. Helena si trénink více upravovala. Měla problémy s třísly. Naštěstí umí Helča velmi citlivě vnímat své tréninkové potřeby a tak si trénink vždy přizpůsobila. Obavu měla z dvoustovky, protože jsme se spíš připravovali na kratší tratě a tak se bála zda to vydrží. Největší rána přišla přesně týden před prvním startem, kdy Kristýna náhle dostala horečky 39 °C. Do pátku to naštěstí opadlo, ale najednou to vypadalo velmi beznadějně. Kristýna zhubla několik kilo a přišla o sílu. Taky to určitě poškodilo psychickou pohodu a odhodlání. Ale hlavní bylo, že nakonec na ME odjela.

Průběh závodů

Reprezentace odjela v sobotu ráno, závody začínaly v pondělí a já jsem se do Budapešti dostal až ve čtvrtek. Takže první dny mám jen zprostředkovaně. To podstatné vždy popsal manažer reprezentace Vlasťa Perna v pravidelných hlášeních na plaveckém blogu. Holky plavaly v úterý 100m prsa a obě zaplavaly horší čas než v průběhu roku. Kristýna říkala, že hlavní vinu za pomalejší čas vidí ve své nervozitě, jelikož málem prý spadla z bloku jak se jí klepaly nohy. Helena zaplavala dobře, bohužel to o pár setin nestačilo na postup do semifinále. Pocitově se jí plavalo mizerně a hodně to bolelo.

Další závod plavala Helena ve čtvrtek a to dvojnásobnou trať. Tady zaplavala o kousek osobák a byla moc spokojená, protože se toho bála. Obě naše holky měly největší šance v sobotu na 50m prsa. Ale závodní pole bylo velmi vyrovnané a tak sebemenší chybička rozhodovala o úspěchu či neúspěchu.

Kristýně se ráno na rozplavání plavalo dobře, ale v závodě zase necítila vodu. Čas opět horší než v kvalifikaci. Kristýna nebyla spokojená. Helena zaplavala ráno o malinko horší čas než v kvalifikaci, ale naštěstí to stačilo na postup do semifinále z patnáctého místa. Semifinále bylo odpoledne a snažili jsme se ještě odstranit poslední chybky. Na osmé dráze zaplavala skvělý čas 00:31,95 a jen pomalejší závěr a dohmat jí připravil o finále. V konečném pořadí obsadila Helena skvělé jedenácté místo! Posledním závodem byla v neděli štafeta 4x100m polohově, kde dostala Helena na prsa přednost před zraněnou Petrou a zaplavala s odskokem čas 1:10,07. Štafeta byla diskvalifikována za předčasný odskok na posledním úseku.

Moje postřehy z Budapešti

• Diváci byli úžasní. Maďarsko je plavecká země a tisícové návštěvy tomu odpovídaly. Čeští fanoušci byli početní a hodně hluční. Přesto si myslím, že jich mělo dorazit více. Zvláště plavci, kteří chtějí něco v plavání dokázat musí vrcholnou akci vidět přímo, protože v televizi to není takové.

• Evropskému plavání dominuje Francie, která podle slov jejich reprezentačního trenéra vsadila v celonárodní metodice na techniku a nyní to nese ovoce.

• Média byla všude. Bohužel jen zahraniční. O akci byl velký zájem, bylo vidět, že v zahraničí má plavání zcela odlišnou pozici než u nás.

• Rozhodují naprosté maličkosti, kterých si člověk všimne právě až v konfrontaci s evropskou konkurencí. Trochu nepovedený dohmat nebo pomalejší start, se na českých závodech snadno přehlédne, ale tady to bije do očí.

• Česká reprezentace vystupovala velmi kompaktně, všichni se mohutně povzbuzovali a kolektiv na mě působil jako jeden z nejlepších na mistrovství.