Při sestavování statistiky pražských KPŽ za roky 2001 až 2005 jsme použili i grafy, který vyjadřovaly počty žáků a žákyň startujících za jednotlivé pražské oddíly v uvedených letech. Na zmíněných grafech je docela zajímavé, jak se lomí křivky vyjadřující počty plavců u oddílů se sportovními třídami a u těch ostatních. Běžné zřejmě je, že nejpozději na přelomu kategorií mladší a starší žactvo dochází mezi dětmi k zjevnému poklesu počtu zájemců o sportovní plavání. Zpravidla oddíly už takto staré plavce ani nezařazují do přípravek. U sportovních tříd je ale situace výrazně odlišná a k poklesu ve starším žactvu téměř nedochází.

To by mohlo znamenat, že se pražským plaveckým sportovním třídám daří naplňovat jeden z hlavních cílů - "vytvářet širokou základnu". Ovšem těsná vazba na základní školu asi způsobuje, že zmíněné grafy nevypovídají o zájmu žáků o sportovní plavání. Proto jsem připravil další graf. Tentokrát zaměřený na dorostenecké plavání v Praze.

Vybral jsem ročníky 1988 a 1989, protože takto staří plavci již mají za sebou přechod do kategorie starší dorost a zároveň v oddílové databázi máme k dispozici snad dostatek potřebných dat. V následujícím grafu je patrný výrazný propad počtu plavců ze sportovních tříd startujících za USK a Bohemians v období mladšího dorostu. Koresponduje to s faktem, že minimálně část prvního roku v dorostu jsou plavci ještě na základní škole, tzn. i ve sportovních třídách. Teoreticky třetina plavců z ročníku dokonce skončí základní školní docházku až v průběhu druhé sezóny mezi dorostenci.

Rapidní propad naznačuje, že minimálně v pražských podmínkách vytváření široké plavecké základny ve sportovních třídách je asi pouhá iluze. Vždyť po ukončení základní školní docházky se počet aktivních plavců, kteří trénovali ve sportovních třídách, prakticky neliší od počtu stejně starých plavců v "civilních" oddílech. Samozřejmě dva vybrané ročníky nejsou asi dostatečným argumentem pro takovéto tvrzení. Je ale pravdě asi mnohem blíže než "pohádky" o široké základně. Přitom sportovní třídy nejsou žadný začínající experiment. Bohemians je využívá od roku 1963, USK od roku 1970. Přesto zřejmě ani tyto oddíly přes veškerá zvýhodnění zatím nenašly spolehlivou cestu, jak se úspěšněji vypořádávat s obecným problémem asi většiny sportů - velkým ubytkem sportovců při přechodu ze žactva do dorostu.

V grafu jsou vyjádřeny počty čtrnáctiletých a starších plavců, kteří prošli pražským žákovským plaváním a startovali alespoň v jednom závodě ve sledovaném roce. Pro určení oddílové příslušnosti "odchovance" jsem vycházel z oddílové příslušnosti v žactvu. Odchylky v grafu při zahrnutí přestupů mezi pražskými oddíly by byly pro tyto ročníky minimální. Mezi staršími dorostenci jsem nalezl vždy pouze jednoho plavce z ročníku, který změnil oddílovou příslušnost (Jakub Trojan z Olympu a Petr Ledl z Motorletu, oba přestoupili do USK). Kupodivu velké změny by v grafu nenastaly ani při zahrnutí plavců z mimopražských oddílů. Nejvíce jich přestoupilo do USK. Vedle již zmíněných dvou pražáků získalo USK tři plavce ročník narození 1988 a jednu plavkyni ročník narození 1989. Druhým nejúspěšnějším oddílem byla Slávia a až třetí Bohemians. Ti získali pouze jednu plavkyni ročník narození 1988. Olympu ani Motorletu se nepodařilo posílit vůbec. Například ale při hodnocení medailové úspěšnosti na MČR dorostu by byl význam posil podstatně větší.

A právě úspěšnost plavců v žákovských kategoriích je jedním z faktorů, který velmi významně ovlivňuje zájem o pokračování v plaveckém tréninku. V následující tabulce je pro každý ročník uveden celkový počet aktivních plavců, odchovanců nejsilnějších pěti pražských oddílů. Pod celkovým počtem je uvedeno, kolik z nich se v daném roce zúčastnilo alespoň jednoho zavodu "kategorie MČRx jednotlivců".

Čistě z matematického hlediska je tedy pro oddíly asi nejperspektivnější skupina účastníků MČR A. Ovšem i v ní část plavců končí s plaváním krátce po základní školní docházce. Konkrétně v obou ročnících se ve starším dorostu už neobjevili čtyři plavci. Procentuálně to tedy znamená, že z této skupiny vydrželi minimálně do osmnácti cca 2/3 plavců. Je pak otázkou, zda se v budoucnu projeví současný trend zvyšování dostupnosti závodů kategorie MČRx na větším zájmu mezi dorostenci o sportovní plavání. Pokud nepomůže, asi ani neublíží. Na Slovensku je žákovská základna přibližně poloviční a přitom na žákovských republikových přeborech startoval stejný počet plavců jako ještě nedávno v Česku, "šestnáctka nejlepších".