Poslední část rozhovoru s panem Ledlem se týkala především přípravky ...

Nedávno se na našich stránkách v souvislosti s KPŽ C objevil názor, že "nesportovkové" oddíly se v přípravkách málo snaží. Proto je nyní na těchto pražských závodech málo plavců. "Sportovkové" by se podle téhož autora měly věnovat hlavně mladším a starším žákům. Nepřipadá Vám to trochu postavené na hlavu?

Ano, to je zcela postavené mimo realitu. Kam by potom "nesportovkové" oddíly přišly, kdyby vychovaly talenty, investovaly do nich a rychle je ztratily? Vždyť vlastně jedinou formou odměny pro naše trenéry je možnost podílet se i na výchově talentovaných plavců, ochotných pro úspěch i něco obětovat.

Nejdeme už cestou dnešních Vodních staveb. To je možná příklad takové dobré farmy pro plavecké třídy. Ale silně pochybuji, že jim ti ekonomicky silnější a sportovně úspěšnější nějak pomáhají nebo jejich práci jiným způsobem oceňují. My takovou historickou zkušenost v oddíle nemáme. Jsme tu prostě déle a podařilo se nám vytvořit podmínky, abychom nemuseli být jen "přípravkový" oddíl.

Proto se snažíme s dětmi pracovat tak, abychom si je udrželi co možná nejdéle. Investujeme do vybavení. Teď se po letech objevila možnost doplnit si trenérskou kvalifikaci na II. stupeň a naši trenéři to chtějí využít. Zkrátka není nezbytné, aby dítě, které chce velmi dobře plavat, chodilo do plavecké třídy. Znám důvody pro, ale i proti.

Ovšem výsledky přípravky asi skutečně nejsou moc povzbudivé. Přitom v roce 2002 výbor oddílu rozhodl o rozšíření počtu hodin pro přípravku, aby mohl mít přípravky dvě. Na začátku školního roku děti vyvěsily plakáty ve školách a školkách a na zářijové nábory přišlo přes 60 dětí. O rok později už se spolehlo pouze na nástěnku před bazénem a oddílové stránky a dětí přišla polovina. Minulý rok už jich přišlo v září jenom dvacet. Oddíl asi málo oslovuje rodiče, kteří hledají sportovní vyžití pro děti.

Na bazénu ale již není místo pro rozšiřování přípravky a další hodiny bohužel od SK nedostaneme. Právě v té době masivního náboru jsem měl několik velmi nepříjemných rozhovorů s rodiči, kteří si ztěžovali na vysoký počet dětí na dráze a nekvalitní trénink. Rozhodli jsme se tedy jít cestou menšího počtu dětí v přípravce, pracovat tedy s dětmi, kteří mají talent a fyzické předpoklady pro tento sport. Myslím, že jsme udělali dobře.

Já jsem měl ale na mysli především počet dětí, z kterých si oddíl do přípravky vybírá. Pyramidovitý efekt je v plavání velmi výrazný. Například ještě z velké části "vomelovský" ročník 92. Přípravkou prošlo více jak 30 dětí, 18 jich postoupilo do druhého družstva. Minimálně 12 z nich mělo "republikové ambice". Dnes jsou v prvním družstvu pouze čtyři. S tím se aktuální počty u mladších ročníků nedají vůbec srovnávat a to přitom máme nyní přípravky dvě. Tedy s výjimkou žákyň ročníku 95. Udržení současného trendu výkonnosti oddílu se mně proto jeví jako docela nereálné.

Já prostě nejsem zastáncem velkých náborů a ten nábor v roce 2002 hodnotím spíše negativně. Hodně přijatých dětí - málo úspěchů - ukončení plavání. To samo přece nezaručuje, že bude přípravka kvalitní. Ale toto nechám na rozhodnutí trenérů. Ti by měli říci, jak dál.

Asi si v tom neporozumíme. Pozoruji například na jedné škole v Praze 13, že tamní sportovní třídy, které si před pár lety děti ještě vybíraly, jsou nyní rády, když se naplní. Celé Jihozápadní město asi prostě stárne. Lepší propagaci a náborů zvlášť považuji i proto za nezbytnou. Například na již zmíněné Praze 13 vychází časopis Stop, takový ten "radniční do schránky". V něm inzeruje kdejaký žákovský sportovní oddíl, ale Motorlet ne. Přitom metrem je to do Radlic pár minut.

Mimochodem, pro nás byla rodičovská volba "pokud plavání, tak v Motorletu" jednoznačně dána bydlištěm. U Vás už mi to tak jasné nepřipadá. Z Barrandova mi to přijde všude daleko. Proč jste například nezvolili raději plavecké třídy USK nebo Bohemians?

Nechtěli jsme, aby kluci měli danou volbu "plavání" pro rozhodování o střední škole. Nedalo se předpokládat, že se takto v plavání prosadí a že je to bude bavit, když v šesti letech začínali. Později už nechtěli z Motorletu přecházet do jiného klubu. A zdálo se mi, že na Motorletu se více spolupracovalo s rodiči než v jiných klubech v Praze.

A který pražský oddíl byste dnes doporučil rodičům začínajících sportovních plavců dnes?

V každém případě Motorlet :-). Snad jen ti, kteří to mají do Radlic opravdu hodně daleko, by měli zvolit nějaký bližší oddíl. A vůbec to nemusí být některý ze "silné pětky". Sportovní plavání je totiž hodně časově náročné i pro rodiče. U těch nejmladších nezbývá, než je třeba i pětkrát týdně vozit na tréninky. Na Motorletu je jednou z výhod, že z pohodlí tribuny pak můžete sledovat, jak se zlepšují nebo si můžete jít sami v areálu zasportovat. A pokud to děti opravdu chytne, tak snad ani neexistuje lepší sport pro děti.