Soustředění musím zhodnotit veskrze velmi kladně, jelikož to hlavní, tedy úrazy a nemoci byly letos minimálně. Za to vděčíme především neustálému dohledu velkého počtu vedoucích, kteří důkladně dbali na bezpečnost dětí. Ubytování a stravování v bývalých kasárnách pohraniční stráže bylo na trochu nižší úrovni než jsme v posledních letech zvyklí, ale to jsme rádi vyměnili za polohu v bývalém hraničním pásmu, tedy uprostřed panenské přírody.

Denní program byl zhruba následující. V sedm ráno běh a rozcvička, po snídani posilování. V deset hodin odjezd na kolech na bazén. Po prvním dni, kdy to nejslabším kolařům trvalo 1,5 hodiny, se úroveň každým dnem zvyšovala a posléze nebyl problém zvládnout těch 12,5km za půl hodiny. Bazén jsme měli na 1,5 hodiny. Ve dvě hodiny byl oběd a ve čtvrt na čtyři pak odpolední program. Většinou jsme hráli v lese celotáborovou hru.V šest hodin večeře a v půl osmé večerní program v klubovně. Večerka v devět hodin.

Na programu byly tři celodenní výlety. Dva na kole a jeden pěšky. Bohužel na oba výlety na kole nám příliš nepřálo počasí, i když jinak celý pobyt bylo krásně. Bohužel vzhledem k nasmlouvanému bazénu nelze výlety přesunout dle přepovědi počasí.
První výlet celý den pršelo, takže první skupinky se vrátily již kolem druhé hodiny odpoledne. Přesto kilometráž se pohybovala od 55 do 65km. Cílem bylo Lipno a Schwarzenbergský kanál. Nejrychlejší skupinka udělala i okruh po Německu.
Druhý výlet byl pěšky, kopíroval státní hranici a cílem byly Knížecí pláně. Celkem asi 36 km.
Třetí výlet, opět na kolech, byl pozdržen kvůli dešti, ale po poledni dokonce vysvitlo slunce. Cílem byl směr pramen Vltavy a nejsilnější skuipinka ujela 116 km. Oproti našim zkušenostem z let minulých byl stav kol v lepším stavu, většina dětí měla kola kvalitní a ten kdo neměl, tak to brzy pocítil v kopcích.

Celkově tedy dopadlo soustředění tak, jak mělo, a bude dobrým odrazovým můstkem do další plavecké sezóny.